Bezpečnost při práci v okolí elektrických vedení

Venku začíná pomalu přimrzat a objevují se i první sněhové vločky, takže práce na polích postupně polevují. To je ideálním časem se na chvilku zastavit a otevřít důležitou diskuzi nad otázkou bezpečností při provozu strojů v okolí elektrických vedení. V období největší sezony a nasazení zemědělské techniky dochází téměř na denní bázi k incidentům, které mohou v krajním případě končit i smrtí obsluhy. Mimo nevyčíslitelnou hodnotu lidského života jdou škody na strojích i elektrickém vedení do milionů korun. Síla strojů i pracovní záběry rostou a jak slyšel i sám Spiderman: "S velkou silou přichází velká zodpovědnost". Vždyť axiální sklízecí mlátička New Holland CR10.90 může být osazená lištou o šířce až 14 metrů, což znamená i při rychlosti 5 km/h hodně velký prostor k neustálém sledování a hlídání. Dalším strojem kladoucí velkou zodpovědnost na obsluhu je například Case IH Quadtrac, který v agregaci s 12metrovým podmítačem dokáže udržet pracovní rychlost nezávisle na terénu a překážkách.
V závěru léta jsme byli osloveni Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností (webové stránky ČSRES), které připravovalo instruktážní video pro obsluhy zemědělské a stavební techniky, přičemž úloha skupiny AGROTEC spočívala v zajištění strojů a obsluh pro natáčení. Velmi děkujeme sdružení za příležitost podílet se na projektu, který může v konečném důsledku zachraňovat lidské životy. Na spolupráci se dále podílela Mendelova univerzita v Brně a Střední škola elektrotechnická a energetická v Sokolnicích. 
Na výsledek naší spolupráce se můžete podívat ve videu níže, které ve stopáži 11 minut pokrývá nejčastější úskalí při používání těžké techniky v ochranných pásmech elektrického vedení. Dozvíte se, jak se zachovat při dotyku stroje s dráty, ale i jak těmto situacím předcházet. Video vám dále napoví, jak projíždět pod vedením i v okolí opěrných bodů. Textově si vše můžete přečíst níže a tématiku dále rozšiřujeme i o pohled obsluhy. Obrazově i textově tento článek čerpá z instruktážního filmu ČSRES a z prezentací školitelů technické podpory Atech skupiny AGROTEC. 

Ochranná pásma elektrického vedení

Ochranná pásma jsou definována energetickým zákonem. Šířka ochranného pásma se různí dle napěťové hladiny ve vodičích a měří se vždy od krajních vodičů na obě strany. Předtím, než v ochranném pásmu zahájíte jakoukoli činnost, musíte si od správce zajistit sdělení o existenci sítí, souhlas s činností v ochranném pásmu a případně také vytyčení podzemních sítí. Je zakázáno jakkoli znesnadňovat, nebo znemožnit přístup k elektrickému vedení. Pokud tedy máte v plánu například stohovat balíky, vyberte si takové místo, které nezasáhne do ochranného pásma vedení.
Zároveň existuje minimální bezpečná vzdálenost od vodičů, která je rovněž závislá na napěťové hladině. Riziko představuje i indukce v blízkosti vysokého a velmi vysokého napětí, a proto byste se měli se strojem pohybovat směrem kolmo ke drátům, jinak hrozí přeskok napětí do kovových částí stroje.

Jak se chovat při dotyku stroje s elektrickým vedením

Při práci v okolí elektrického vedení je vždy na místě maximální obezřetnost, ať už se jedná o manipulaci se strojem, nebo jen s jeho částí. Jestliže dojde ke kontaktu s elektrickým vedením, jakkoli se to může zdát složité, snažte se zachovat chladnou hlavu. Pokud nedojde k požáru vozidla, neopouštějte kabinu. Ta totiž funguje jako faradayova klec a před elektrickým proudem vás spolehlivě ochrání. 
Místo toho využijte nálepku na předním skle, kde jsou uvedeny všechny kontakty na provozovatele elektrického vedení, případně můžete zavolat na číslo 112, nebo použít aplikaci Záchranka. Během hovoru zkuste co nejlépe popsat incident a svoji polohu s využitím orientačních prvků v krajině. 
Pokud stroj začne hořet, nepanikařte a skokem opusťte kabinu, protože se v žádném okamžiku se nesmí stát, že se budete ve stejné chvíli dotýkat kovových částí stroje a země. Skok provádějte z bezpečné výšky, aby se po dopadu nestalo, že ztratíte stabilitu – pamatujte, že se nesmíte doširoka rozkročit.  
Pro eliminaci krokového napětí se při odchodu od stroje vyvarujte dlouhým krokům a odcházejte vždy kolmo od vedení do bezpečné vzdálenosti. Jestliže jste svědkem nehody, rozhodně se k místu incidentu nepřibližujte, protože může být stále pod proudem. Je velmi důležité pamatovat, že i když způsobíte výpadek elektřiny, automatický systém distribučního zařízení se dodávku energie pokusí hned několikrát obnovit. Co se tedy ještě před chvilkou jevilo jako bezpečně bez proudu, může být během pár chvil opět pod napětím.

Výška stroje pod elektrickým vedením

Obecně lze říct, že minimální výška vodičů nad volným terénem je ve všech ročních obdobích alespoň 6 metrů. Všechny běžně používané stroje mají přepravní výšku do 4 metrů, takže přímý kontakt s vodiči za standardní situace nehrozí. Situace se může změnit při zvednutí korby, popřípadě ramena. Základem tedy je se strojem v okolí elektrického vedení vždy přejíždět v přepravní konfiguraci. Taková řezačka při vyklopeném ramenu hravě přesáhne 7 metrů.  
Speciálním případem nebezpečí může být navážka zeminy, která mohla proběhnout bez vědomí provozovatele sítě. Při podobných zemních pracích může dojít ke snížení výšky elektrických drátů nad terénem pod hranici 6 metrů. Stejným způsobem se ale chová i větrná eroze. Základem je před každou prací vystoupit ze stroje, obhlédnout okolí a přesvědčit se, že se žádnou částí techniky nemůžete dostat do blízkosti vodičů. Pokud máte možnost, využijte pro určení bezpečné vzdálenosti další osobu. 
Zároveň může nastat problém při kontrole a údržbě například sklízecí mlátičky po vstupu na horní část stroje. Vaše vlastní výška v součtu s výškou stroje vás totiž může dostat do blízkosti elektrického vedení. Podobné úkony je tedy nutné provádět v bezpečné vzdálenosti od sloupů. 

Nadzemní a podzemní část stožáru

K častému poškození sloupů a stožárů dochází při zpracování půdy. Mnoho řidičů si totiž neuvědomuje, že podzemní část opěrného bodu je vždy větší než ta nadzemní. Mimo betonovou patku je každý opěrný bod je uzemněný zemnícím pásem v několika soustředných kruzích. Způsoby uzemnění se mohou u opěrných bodů lišit, ale u nejběžnějších sloupů vysokého napětí se většinou jedná o tři kružnice zemnícího pásku. Nejvzdálenější uzemnění se nachází v kružnici o poloměru 5 metrů v hloubce 1,2 metru, přičemž hloubka i poloměr dalších kružnice se snižuje se vzdáleností od opěrného bodu. 
Právě poškození zemnícího pásu je jedním z nejběžnějších incidentů, který je zároveň nepříliš složité opravit. Pokud sloup s poškozeným uzemněním na poli objevíte, neváhejte to hlásit provozovateli elektrického vedení.    

Úskalí při používání techniky o různé velikosti

Víme, že obsluhy mohou mezi stroji často přesedávat, přesto ale věnujte změně stroje pozornost a seznamte se s vnějšími rozměry techniky i jejím chováním při manévrování. V úvodu bylo zmíněno, že velký stroj s sebou nese i velkou zodpovědnost. Jsou ale speciální případy, kdy i přesedlání z většího na menší stroj má svá úskalí. Představte si modelovou situaci, kdy jste zvyklí jezdit s velkou sklízecí mlátičkou okolo překážky. 
Zatímco podobná situace s velkou mlátičkou znamená bezproblémové vyhnutí překážce, u menšího žacího adaptéru může dojít ke kolizi zadní části stroje s překážkou. Poměry mezi velikosti stroje a velikostí žacího adaptéru je tedy nutné znát a je dobrý nápad si chování techniky ověřit na bezpečném místě.
 

Mrtvý úhel u strojů

Možná jste zvyklí jezdit se svým traktorem, u kterého většinou máte velmi dobrý výhled z kabiny. Když se vám ale v létě podaří osedlat mlátičku, musíte si zvyknout na nesrovnatelně větší mrtvé úhly. Při couvání na poli se může lehce stát, že srazíte sloup vedení, protože jednoduše neexistuje možnost, jak sloup při omezeném výhledu zpozorovat. Jediným řešením takové situace je dávat pozor na okolí a vnímat, kde se zrovna nacházíte. 
Děkujeme ČSRES za poskytnutí instruktážního videa a přejeme vám, abyste se podobným situacím dokázali vyhnout a z pole se domů vždy vrátili v pořádku.