Martin Rada: "Standardem bude chytré zemědělství"

Rozhovor původně vyšel v časopisu Be the Best, autor Petr Karban

Když v roce 1990 Karel Losenický, mechanizátor někdejšího hustopečského družstva, zakládal jako jeden z prvních podnikatelů v Hustopečích družstevní podnik Agrotec, těžko mohl tušit, kam to všechno povede. Dnes je Agrotec akciovou společností s miliardovými obraty a působností ve třech zemích. Od roku 1991 působí v této společnosti na různých pozicích Martin Rada. Od roku 2007 na pozici CEO.

Generální ředitel skupiny AGROTEC Martin Rada.

Od roku 2006 patříte do rodiny Agrofertu. Co vám to přineslo?

Další možný rozvoj. Základy, na kterých byl AGROTEC vybudován, jsou stále pevné. Proto vstup do skupiny Agrofert znamenal možnost využití synergie skupiny tam, kde už Agrofert působil. Získali jsme dostupnější zdroje, dosáhli jsme na nové podmínky. Výsledkem bylo, že jsme vstoupili na Slovensko a od roku 2013 působíme i v Maďarsku. Dnes je AGROTEC Group vlastně skupina sedmi firem, které se vzájemně doplňují.
 

Základ vašeho portfolia tvoří zemědělské stroje…

Je to více než šedesát procent, určitě klíčová linie. Doplňují ji lehké užitkové a nákladní vozy, osobní vozy a stavební stroje. Zastupujeme asi pětadvacet významných světových značek plus některé z našeho pohledu doplňkové, které dotvářejí ucelený sortiment pro zákazníky.
 

Proč nezastupujete české výrobce?

Trh českých výrobců byl historicky rozdělen, mnozí obchodují přímo, a tady v Hustopečích měla tradici spolupráce se zahraničními výrobci. Pokud jde o core byznys, je to skutečně zahraniční spolupráce. Špičku mezi našimi partnery představuje CNH Industrial, se značkami New Holland, Case IH, Steyr, Iveco a Case CE. V traktorech patříme k největším distributorům ve střední Evropě a jsme největším distributorem značky Iveco na českém i slovenském trhu. Jsme také v TOP skupině distributorů osobních vozidel a naším cílem je patřit ke klíčovým hráčům na trhu. S českými výrobci samozřejmě spolupracujeme také, a to zejména v sortimentu závěsné a přívěsné techniky. Zastupujeme značky ZDT, Opal Agri, Molčík a mnoho dalších. Z českých výrobců určitě nemohu opomenout dlouhodobou a stabilní spolupráci se značkou Škoda v oblasti osobních vozů.
   

Když sjíždím z dálnice na Hustopeče, vašich traktorů si vnelze nevšimnout. Předpokládám, že vaše portfolio je ale mnohem širší…  

Nabízíme v podstatě všechno, abychom dokázali zákazníky obsloužit komplexně. Možná nedokážeme některé malé detaily, ale potřebné stroje v rámci mechanizace umíme téměř všechny. Snažíme se mít matici nastavenou tak, abychom uspokojili malé i velké farmáře. Traktory nabízíme v rozsahu od dvaceti tří do šesti set dvaceti koní. Umíme také sortiment pro pícniny, sklizňové stroje, zpracování půdy, setí a tak dále. 
 

Vinařství také? Všude kolem samá vinice…

Samozřejmě, malé traktory do vinic včetně příslušenství, ale i sklízeče hroznů. Vinaři dnes těžko hledají lidi na sběr hroznů. Mnozí z nich se dlouho bránili využívání sklízečů hroznů a mechanizovanému sběru, ale dnes jsou to tak sofistikované stroje, že člověka umí nahradit. 
 

Podle čísel to vypadá, že se českému zemědělství daří…

Daří. České zemědělství je velmi vyspělé a produktivní. Kdo to dělá férově, určitě dnes může farmařením profitovat, nehledě na to, že existuje systém podpory a dotací, který vyrovnává třeba slabou úrodu. Někteří se vrhli na rostlinnou výrobu, správní farmáři ale kombinují rostlinnou i živočišnou výrobu. 
 

S kterými problémy je třeba se vyrovnávat v našem zemědělství?

V poslední době je velkým problémem nedostatek vody a eroze půdy. Aktuálně mnoho farmářů musí bojovat s přemnožením hrabošů. Dlouhodobě naše zemědělství také čelí dotovaným dovozům produktů ze zahraničí. Letošní AGRITECHNICA v Hannoveru představila autonomní mnohoúčelové stroje. Odborníci se diví, laici žasnou. 
 

Skoro to vypadá, že zemědělství je víc 4.0 než průmysl…

Technologie šly ohromně dopředu. Senzory, mapování, chytré technologie, to jsou dnes jednoznačně trendy. Stroje na poli nejenže díky satelitům a mapám vědí na centimetr, kde na poli jsou, ale dokáží analyzovat půdu i vegetaci. Rozpoznají, kde mají hnojit víc a kde méně, kde orat hlouběji, co je plevel a co plodina, kombajny snímají výnosy z určitého prostoru a ukáží vám výnosovou mapu. To dovoluje úplně novou podobu práce na poli. Chytré zemědělství. Jen na aplikaci hnojiva umíme dnes ušetřit i tisíce korun na hektar. V rámci našeho zemědělství je tato technika na počátku, ale vnímáme rostoucí zájem o nové technologie u našich farmářů.
 

Takže agronom nechodí po poli?

Určitě chodí, nicméně nové chytré technologie pomáhají agronomům, usnadňují jim práci a snižují počet potřebných lidí pro obsluhu strojů. Ty spolu mohou komunikovat a při sklizni se tak na poli koordinovaně pohybuje několik strojů. Lze využít i autonomních traktorů, jelikož na poli je to legislativně jednodušší a autonomní technologie mají v zemědělství zelenou. Stroje mohou pracovat ve dne v noci, na obsluhu stačí pouze jeden člověk. A nemusí ani být na poli – může práci kontrolovat z kanceláře, nebo z dohledového centra.
 

Budoucnost je prostě na poli…

Zemědělství zajišťuje obživu, a tak určitě je a bude oborem budoucnosti. S rostoucím počtem obyvatelstva této země bude neustále vyvíjen tlak na zvyšování produkce potravin. Nové technologie naplňování tohoto trendu umožňují, ale farmář je často tvor konzervativní, který potřebuje čas k rozhodnutí pro investici do těchto technologií. Co už se pomalu prosazuje i u nás, jsou výnosové mapy a mapy hnojení. To všechno přináší postupná zlepšení. Dnes už umíme aplikovat hnojení pouze na plodiny v místech, kde je to potřeba. Herbicidy umíme dávkovat pouze na plevel a novinkou je také elektroherbicid. Tady je možné dosáhnout úspor na vstupech, ale významně to přispívá i k ochraně životního prostředí a okolní přírody. Chránit přírodu je pro nás všechny velmi důležité. To je také důvod naší nabídky řešení ve vzájemném  propojení nových technologií a ochrany přírody.
 

Elektroherbicidy jsou co?

Kdo nechce chemii, může plevel likvidovat elektrickým proudem. Absolutní novinka. Cílená selektivní likvidace plevele, absolutně ohleduplná k přírodě. Neškodná.
 

Jsou takové technologie dostupné i malým farmářům?

Téma malých a velkých se u nás hodně diskutuje, ale velikost není to zásadní téma. Zásadní téma je dobrý farmář versus špatný farmář, ne malý versus velký. Kolektivizace nám postavila výchozí podmínky nějak a s tím pracujeme. Východní Německo nebo Slovensko mají podobně velké farmy. Pravdou je, že osmdesát procent potravinové produkce v Česku zajišťuje dvacet procent farmářů, což jsou ti velcí, kteří to mají jako hlavní byznys. Ale je nesmírně důležité, že tu jsou malí lokální farmáři, kteří udržují venkov a doplňují celý systém zemědělství včetně lokální produkce typických plodin pro daný region. Důležitá je symbióza mezi nimi a následné zpracování. 
 

Mířil jsem k tomu, jestli pro malé máte speciální programy…

My velikost nerozlišujeme. Programy podpory pro malé i mladé farmáře tu jsou. My ale nemáme prvotní zájem prodat stroj, my máme zájem nabídnout řešení. Na míru.
 

Něco jako zemědělský inženýring? 

Ano, nazýváme to Farm Solution. Technologie, které pomůžou farmářům hospodařit. Každý má svá specifika, své plodiny, své podmínky. Nabízíme řešení pro dobré výnosy a zároveň pro ochranu přírody.
 

Uplatňuje se ve vašem byznysu sharing?

V naší zemi zatím moc ne. V Německu a Rakousku svým způsobem ano. Existují spolupracující družstva, která nakoupí a sdílejí techniku. U nás najdeme spíše firmy, které mají techniku a nabízejí zemědělcům služby. Hlavně se ale farmy snaží kupovat stroje samy. 
 

Nabídnout financování na míru je ve vašem byznysu asi také nutné…

Ano, je. Patří do našeho sortimentu nabízených služeb. Podstatné je také naučit farmáře nové technologie používat, jelikož ty jsou už tak sofistikované, že není jednoduché využít všech jejich možností. Ostatně, známe to s chytrými telefony nebo s běžným softwarem. Obyčejný textový editor má tolik možností, které devadesát procent uživatelů ani nezná. Naše zákaznická a technická podpora v současnosti patří do standardního balíčku poskytovaných služeb a je nutnou součástí moderního obchodu. 
 

Koupit si drahý chytrý stroj a používat ho jako hloupý, nedává smysl…

Ono to není tak, že byste jako farmář musel na strojích dělat nějaké extra speciální technické operace. Ale přece jen je potřeba naučit se využívat jejich současný technologický potenciál. Vezměte jen to, že se dnes velmi prosazuje field management a v blízké budoucnosti to již bude architektura vlastního učení. Traktor přejede po poli tam a zpátky, vy mu zadáte jednotlivé kroky nebo úkony a on si je dokáže zapamatovat a zopakovat. Takže obsluha dozoruje stroj a on pracuje. Tedy, pokud už nemáte autonomní traktor.
 

Už jste českému farmáři nějaký autonomní traktor nebo kombajn prodali?

To zatím ne, ale i u nás se tyto technologie dostávají do povědomí farmářů. Prezentovali jsme ho na zemědělském veletrhu TechAgro v Brně, ale prozatím ani my tímto strojem nedisponujeme.
 

Ptám se kvůli cenovým rozdílům…

To je těžké takhle specifikovat. Takové případy se zatím řeší velmi individuálně, protože cena je závislá právě na rozsahu přídavných technologií, na tom, co všechno má, či nemá takový stroj umět. 
 

Když jste ho dosud neprodali, kdy čekáte, že ho prodáte? 

Ten horizont je relativně krátký, počítal bych ho na blízké roky. Chytré zemědělství už je dnes v podstatě standard. 
 

 
Vaše kariéra v oboru je skoro tak dlouhá jako existence firmy. Je něco, co vás za těch bezmála třicet let překvapilo?

Nejvíc asi právě to, jak rychle do zemědělství pronikají technologie. Ve strojírenství to všichni bereme, tam to vnímáme jako samozřejmost. Ale jak se prosazují technologie v konzervativním segmentu zemědělství, je i pro mne nečekané. Třeba telematika a prediktivní opravy.
 

Mění to váš byznys?

Mění, teď zrovna se snažíme vybudovat dohledové centrum a mít stroje pod kontrolou. Vzdálený servis. Ohromně to zlevní a zrychlí opravy při zvýšení mobility strojů. 
 

Není to krok k tomu, abyste začali stroje pronajímat?

I to děláme a nevylučuji, že do budoucna budou pronájmy růst, nicméně zatím v drtivé většině převládají prodeje. A naše jediná cesta k růstu, rozvoji a přidané hodnotě, je služba, protože my nic nevyrábíme. Nemůžeme ovlivnit, jak produkt vypadá, ale můžeme ovlivnit spokojenost zákazníka, péči o něj, servis. Naším posláním je pomáhat a řešit problémy, přičemž moderní precizní zemědělství nám k tomu dává nové příležitosti. Provozujeme vlastní přenosové sítě RTK, po kterých putují data. K tomu máme aplikace, které dokáží data pracovat a farmáři přesně řeknou, co potřebuje vědět a jak by se měl zachovat. 
 

O zemědělských strojích a vlastně zemědělství obecně mluvíte s nadšením, ale nejste zemědělec, že ne?

Kdepak, původně jsem vystudoval VUT Brno, konstrukci spalovacích motorů, ale nikdy jsem to vlastně nedělal. Motory obecně mám rád – však téměř veškerá technika, kterou prodáváme, je vybavena motorem. Mým velkým koníčkem jsou závodní auta, a proto organizujeme v Hustopečích rally, kterou sám také jezdím. Deset let jsem závodil s Alfou Romeo 147. V roce 2017 jsem koupil tovární Fiat Abarth 124 rally a nyní se učím jezdit s novým autem. 
 

Které je lepší?

To se nedá říct, s Alfou jsem toho odjezdil hodně a zúčastnil se mnoha krásných a úspěšných závodů. Je ale pravda, že zpátky přesednout už nechci. Nové auto je posun vpřed a velká výzva pro mě i mého spolujezdce Jardu Jugase.
 

Relaxujete v kanceláři mezi závody, nebo při závodech mezi poradami?

Při závodech. To je pro mě čištění hlavy. Fungování závodního týmu i organizace závodu je pro mě velkou inspirací v rámci vzájemné důvěry i organizace činností v limitovaném čase. Důležité pro mě je pochopení od mé rodiny. Tady nacházím vždy energii i zklidnění a je pro mě velmi cenná. Pravdou i v mém případě je, že za úspěchy muže stojí vždy silná žena s velkým pochopením a podporou – to v mé ženě nacházím v každém okamžiku. Jsem jí za to vděčný a mám ji moc rád, tak jako celou moji rodinu. 
 

Také jste známý svým vztahem k Baťovi…

Ano, mám Baťu a jeho přístup k podnikání i k životu rád. Plánuji tady ve firmě nějaké aktivity s baťovskou tematikou a s profesorem Milanem Zeleným, se kterým jsme se poznali před lety na konferenci o Baťovi. Je pro mě mentorem a nabíjí mne pozitivní energií. V lednu letošního roku jsme na ČZU společně s Nadací ZET profesora Milana Zeleného pořádali konferenci o integrovaném zemědělském prostředí a rádi bychom ve spolupráci pokračovali. Baťové jsou pro mě velkou inspirací v jejich odkaze pro tuto zemi, pro naše podnikání. 
 

Co z Bati jste si vzal nejvíc k srdci?

Určitě jeho principy, fungování vůči zákazníkům, zaměstnancům i budování firmy. Ta mě pořád ohromně baví, jsem tady dlouho, přesto mám stále každé ráno chuť jít do své kanceláře a snažit se aplikovat právě Baťovy principy. Snažím se chovat tak, jako by to byla moje firma, i když vím, že není. Snažím se k tomu vést kolegy. Snažím se o otevřenou atmosféru, o důvěru, o využití potenciálu týmu, který firmu tvoří. Je nás dnes víc než tisícovka ve třech zemích střední Evropy. Ta tisícovka lidí, to je skutečná hodnota firmy, ne ty budovy, auta a vybavení, nebo traktory na dvoře. Skutečnou hodnotu firmy tvoří právě lidé a vztahy mezi nimi. Jejich každodenní obětavá práce pro zákazníky a spolupráce mezi sebou jsou základními pilíři úspěchu celé naší skupiny a jsem velice rád, že mohu být součástí tohoto týmu. Vážím si toho. Takto můžeme společně naplňovat naši vizi. Společně silnější.